jednobuněčné organismy
Historie výzkumu bakterií
Bakterie jsou jednobuněčné prokaryotické organismy. Mají tyčinkovitý či kulovitý tvar. Jejich velikost se pohybuje v řádech mikrometrů. Bakterie jsou všude kolem nás, nalezneme je v ovzduší, půdě, vodě, jsou i uvnitř či na povrchu mnohobuněčných organismů včetně člověka. Bakterie jsou pozoruhodné organismy, některé jejich druhy jsou schopny přežít i v nehostném vesmírném prostoru.
Kromě pro život prospěšných bakterií existují i takzvané patogenní. To jsou ty, které způsobují infekce a epidemie.
Představa malých, život ohrožujících organismů, má kořeny už ve starověku. Například římský filozof Lucretius předpokládal, že nemoci jsou způsobovány malými organismy. Což je v obecné rovině správný úsudek. Na jeho důkaz si muselo lidstvo posečkat nějaké to století.
Prvním, kdo pravděpodobně viděl vůbec poprvé bakterie na vlastní oči, byl nizozemský přírodovědec Antoni van Leeuwenhoek žijící v 17. století. Podařilo se mu to díky jednočočkovému mikroskopu vlastní výroby. Během 19. století německý biolog Ferdinand Cohn jako vůbec první přišel se systémem klasifikace bakterií, navíc se mu podařilo objevit bakteriální spory u rodu Bacillus.
Jiným velkým vědcem té doby byl Louis Pasteur. Ten je znám jako otec pasterace, techniky likvidace bakterií teplem. Pasteur také dokázal, že bakterie nevznikají spontánně z neživé hmoty a prosazoval názor, že jsou odpovědné za nemoci. Vědecké bádání jiného vědce potvrdilo, že se Pasteur nemýlil. Šlo o německého vědce a mikrobiologa Roberta Kocha pozdějšího nositele Nobelovi ceny. Ten mimo jiné přišel s postuláty, které pomáhají identifikovat patogen odpovědný za danou nemoc.
V 19. století vědci a lékaři věděli, že některé bakterie jsou patogenní. Do té doby ale s nimi nedokázali účinně bojovat. S první úspěšnou léčebnou terapií, která obrátila poměr sil, přišel Paul Ehrlich.
Naprostou senzací, ale byl objev antibiotika penicilínu. Ten světu přinesl skotský lékař Alexander Fleming. Dalším velkým objevem, který posunul hranice poznání bakteriálního světa, byl objev struktury DNA.